Ráno na autobusové zastávce....

Každé ráno musím snášet tu holku, co mě sjíždí tím svým nechutně namyšleným pohledem, který říká "Tss já jsem ta lepší". Nenávidím jí už od pohledu a přitom jí ani neznám. Neznám jméno ani věk, jen ten její obličej s úzkým nosánkem nahoru plným pih mě každé ráno straší... Ale ne, ovšemže to na sobě nedám znát. Nejsem žádná módní ikona či udavačka aktuálních trendů, ale až ta slečna pochopí, že plátěné tříčtvrťáky s postranními kapsami na jejích hubených průhledných nohách (ale vlastně i samy o sobě) vypadají příšerně a že ten dlouhý slabý černý svetr z ní dělá ještě větší špejličku než je..... Teď jsem možná trochu zlá... Zkrátka až to pochopí, tak ať si ten nosánek pak nahoře klidně přidržuje ještě prsty. Ve skutečnosti mi tolik neleží v žaludku, nicméně způsob, jakým se denně objímá se svým přítelem na zastávce je... Nevim co to je, ale vím, že je to nenormální. Vem to čert, ať si dělají co chtějí... Jen by se na mě ta holka nemusela dívat tím svým pohledem. A to nemluvím o tom, když je potkám na procházce. Objímá ho oběma rukama, hlavu na jeho hrudi, jako by jí měl druhý den odletět do Afghánistánu. To se na mě nikdo nemůže zlobit, ale mě se z toho ježí chlupy po celém těle. To je slečna zralá na pořádný dělo! Jen kdyby tak nekoukala......... Znám od vidění spoustu párů, kdy se při pohledu na ně musím zlehka pousmát, jak pěkně se k sobě na veřejnosti chovají. Je to milé, roztomilé a decentní! Jestli závidím, to ať si každý posoudí sám :)

Teď byla řeč o autobusové zastávce poblíž mého bydliště, nyní se přesuneme na zastávku poblíž mého zaměstnání... Tam zkrátka stojíte jak ve výloze, jelikož každý řidič kolemjednoucího auta se ohlédne a zírá div to nenapálí do toho před ním. Fajn, tak se podívá, kdo to stojí na zastávce.... :D Jenže když k tomu ještě zatroubí, nedejbože něco zahuláká z okýnka, v tu chvíli nevím, jak se mám cítit. Konkrétně včera odpoledne jsem čekala na zastávce jen já a nějaký pán. Řítí se kolem auto a vepředu dva chlápci kolem třicítky. Hezky si zatroubili a ještě k tomu mávli z okýnka rukou, asi aby to bylo efektnější. Jsem si jistá, že na toho chlapa vedle mě to nebylo, jelikož ten mě zvláštním způsobem sjel pohledem jakože Oni na tebe troubili, všimla sis? A co jsem měla dělat? Jediné na co jsem se zmohla byl pohled do nebe a potom hezky dolů Já nic, já muzikant... V těchto chvílích lituji toho, že vedle mě nestojí nějaký můj nápadník, jehož přítomnost by takovým výlevům kolemjedoucích řidičů zabránila. A takových případů, kdy bych si  přítomnost nějakého ochranitele přála je nespočet. Jenže já jsem nezadaná, volná jako pták a užívám si svůj volný vztah, který bohužel stoprocentní chlapskou ochranu neumožňuje.