Já občas takové stavy mám. Stavy, při kterých si nejsem jistá, jestli je všechno tak, jak má být. Občas si říkám, jestli bych neměla vyhledat pomoc psychologa, jenže jsem to ještě nikdy neudělala. Proč? Protože se snažím pracovat se svými pocity a vnitřními problémy sama. Zjistila jsem totiž, že to funguje! Cvičím tak svoje nervy a učím se ovládat stres. Někomu pomáhá vypovídat se přátelům a někomu jako mě pomáhá srovnat si to sama v sobě, bez pomoci. Pak se cítím silnější. Ráda si věci řeším sama, ale naopak ráda pomáhám druhým. Rozhodně nejsem samotářka, která se straní společnosti. Mám také jednu skvělou vlastnost, umím se radovat z maličkosti a strašně ráda ostatní lidi přesvědčuji o tom, že by to tak taky měli dělat. Jenže stejně tak se dokážu sesypat z každé ptákoviny, co se mi nepovede.
Jak řešíte své problémy a pochmurné myšlenky vy? Určitě mi nechtě pod článkem komentář, jelikož Vaše zkušenosti a názory mě minimálně posunou o kousek dál :)
Vidím to stejně :) svoje problémy si řeším ve vlastní hlav, posiluje to moji odolnost a když je nejhůř tak se z toho vypíšu.. Nerada odhaluji své slabé stránky okolí ..Jelikož mě vnímají jako tu stále se usmívající silnou osobnost ...kterou vlastně ve skutečnosti vůbec nejsem ..kdysi jsem taky probírala své problémy s přáteli, ale už mě omrzelo poslouchat ty jsi silná ty to zlvádneš ;) ...btw velmi mě tvůj blog zaujal :D tak čtu od začátku ..jen tak dál pokračuj je to zajímavé počtení
OdpovědětVymazatJsem ráda, že v tom nejsem sama :) Moc děkuji za pochvalu! Tvoje pochvala mi dala sílu zase něco sesmolit :D
Vymazat