Kérka aneb Čím si dělám radost

V tomhle jsem tak trochu sadista... Nevadí mi bolest, když za ní pak stojí spokojenost s mým tělem. Ne, nechystám se na plastiku nosu či prsou, i když něco většího by se mi na hrudník hodilo :D. Jenže "No money, no funny" a tak je na čase si kůži zhyzdit jehlou, což je v porovnání levnější varianta.

 Já patřím do té skupiny lidí, co je PRO tetování. Chlap, co má sem tam nějakou kresbičku má u mě po té vzhledové stránce mnohem větší šance než ten co se tatérských jehel bojí nebo se mu pomalovaná těla zkrátka nelíbí či dokonce hnusí. Né že by musel být potetovaný od hlavy až k patě jako jeden z bývalých kandidátů na prezidenta, ale sem tam něco, víc nebo míň, teda spíš víc než míň :D... To já dokážu ocenit :) A u holek to je dle mého názoru takový menší zkrášlovací bonus. Ale zase, jak pro koho.. Já se naštěstí pohybuju ve společnosti, která s mým prvním tetováním sympatizuje a dokonce mě přesvědčuje, abych se nechala pokreslit znovu :) A tak čekám až skončí ty horké letní dny, abych mohla konečně navštívit tatérský salon. No a schytají to stehna zezadu. Nebudou to dnes populární mašličky ani podvazky, přednost dám nápisu, ale jakému, to neprozradím :) Je to takové místo, na kterém to bude vidět jen když budu já chtít.. Takže plavky a opravdu krátké šortky. "Díky" mému zaměstnání si jiné místo zatím nemůžu dovolit, ale kdo ví, co mě popadne příště :) Ono jaksi nejde přestat, když se s tím začne... A navíc, zatím to skvěle fungovalo na pány, kteří nutně potřebovali vědět, kde až to tetování končí :D